Duny u španělských pláží nejsou „nevyužité místo“. Jsou něčím domovem

Duny u španělských pláží nejsou „nevyužité místo“. Jsou něčím domovem.

Často při cestování po Španělsku slyšíme otázku:

„Proč je tady tolik místa u moře a neudělají z toho parkoviště pro obytná auta?“

„Proč se ty zarostlé duny nevyčistí?“

„Vždyť by se sem vešlo dalších padesát karavanů.“

Na první pohled tomu člověk může rozumět. Zejména například kolem Oliva, Piles, Guardamar de la Safor nebo Gandíe jsou dlouhé pláže a za nimi pásy písku porostlé trávou a nízkými rostlinami.

Jenže právě to, co může návštěvník považovat za zarostlý a nevyužitý kus pláže, je ve skutečnosti velmi cenný ekosystém.

Na písku může být hnízdo, které téměř nevidíte

Velmi dobrým příkladem je právě oblast Oliva a La Safor.

V dunách zde žije mimo jiné kulík mořský – španělsky chorlitejo patinegro, valencijsky corriol camanegre (Charadrius alexandrinus).

A tady přichází něco, co mnoho návštěvníků vůbec netuší.

Tento pták nestaví velké hnízdo na stromě. **Vejce klade přímo na zem do malé prohlubně v písku.Vejce jsou navíc zbarvená tak, že dokonale splývají s okolím.

Člověk, dítě nebo pes proto mohou projít několik metrů od hnízda, aniž by vůbec věděli, že tam je.

Dokumentace města Oliva přímo uvádí výskyt tohoto druhu v místním dunovém systému a upozorňuje, že hnízdí na zemi a potravu hledá při pobřeží.

A nejde jen o minulost. Generalitat Valenciana označuje kulíka mořského za zranitelný druh a mezi místy, kde jsou přijímána opatření na jeho ochranu, výslovně uvádí Gandíu, Daimús, Guardamar de la Safor, Piles, Olivu, Déniu a další části valencijského pobřeží.

Ta „obyčejná tráva“ má svůj význam

Duny nejsou jen hromady písku.

Jejich rostliny jsou přizpůsobené podmínkám, které by většina jiné vegetace nezvládla – slané vodě, větru, pohybu písku, suchu a vysokým teplotám.

Kořeny rostlin zároveň pomáhají písek zachytávat a stabilizovat.

Dunový pás je tak nejen domovem rostlin a živočichů, ale také přirozenou součástí ochrany pobřeží.

V oblasti La Safor jsou chráněny různé typy pobřežních dunových stanovišť a ochranná opatření mají výslovně zabránit jejich nadměrnému sešlapávání a vytváření nových cest přes duny.

Proto jsou někde dřevěné chodníky, provazy, nízké ploty a cedule.

Nejsou tam proto, aby turistům komplikovaly cestu k moři.

Vedou nás místem, kudy můžeme projít, aniž bychom ničili něco, co se obnovuje velmi pomalu.

A právě proto není každá plocha u moře Stellplatz

Pro nás, kteří cestujeme obytnými auty, je to důležitá věc.

Krásné by samozřejmě bylo zaparkovat obytné auto deset metrů od vody, vytáhnout markýzu, židle a gril a ráno otevřít dveře přímo k moři.

Jenže pláž není kemp.

Pokud by se na dunový pás pustila auta, následovalo by hutnění písku, ničení vegetace, hluk, světlo, pohyb lidí a často také psů. Z jednoho auta by se velmi rychle stalo deset a z deseti padesát.

A místo, kde dnes hnízdí ptáci, by během několika sezon mohlo vypadat úplně jinak.

Dokonce i při údržbě pláží v Olivě existovala omezení pohybu techniky a doporučení neprovádět některé práce v období rozmnožování právě kvůli ochraně hnízdících ptáků.

Pes vidí ptáka. Pták vidí predátora.

Další častý problém představují volně pobíhající psi.

Pes nemusí žádného ptáka zabít. Stačí, že ho začne honit nebo opakovaně vyplaší rodiče od hnízda.

Právě volný pohyb psů během období rozmnožování označila Generalitat za problém, kvůli kterému se na některých valencijských plážích posilují ochranná opatření.

Proto když uvidíme zákaz vstupu do části dun nebo upozornění na hnízdění, má smysl jej skutečně respektovat.

Co si na pláž přineseme, to si také odneseme

Platí jednoduché pravidlo:

Po našem odchodu by nemělo být poznat, že jsme tam byli.

Nedopalky, plasty, plechovky, sáčky, zbytky jídla ani obsah chemického WC na pláž nepatří.

Stejně tak bychom neměli chodit mimo vyznačené cesty přes duny, trhat jejich vegetaci, jezdit po nich kolem nebo autem, pouštět psy tam, kde je to zakázáno, krmit či nahánět divoká zvířata nebo se přibližovat k hnízdům kvůli fotografii.

A když pták před námi začne zvláštně pobíhat, křičet nebo se nás snaží odvést jiným směrem, může chránit hnízdo nebo mláďata. Nejlepší reakcí je vzdálit se.

Cedule není doporučení pro někoho jiného

Když přijedeme do Španělska na dovolenou nebo obytným vozem, jsme hosty nejen určitého města, ale také místní přírody.

Cedule „nevstupovat – hnízdění ptáků“ tam není zbytečně.

Provaz kolem dun není proto, že by úřad nevěděl, co s volným pozemkem.

A zarostlá duna není zanedbaná pláž, kterou by bylo potřeba srovnat buldozerem a udělat na ní parkoviště.

Právě naopak.

Někdy je největší hodnotou určitého místa právě to, že jsme ho ještě nezastavěli.

Cestujme tak, aby po nás Španělsko zůstalo stejně krásné

Obytné auto nám dává obrovskou svobodu. Můžeme během několika týdnů poznat místa, kam se běžný turista možná nikdy nepodívá.

S touto svobodou ale přichází i odpovědnost.

Kempujme tam, kde je to dovoleno. Parkujme tam, kde je to dovoleno. Používejme vyznačené vstupy na pláž. Respektujme duny. Nechme ptáky a ostatní zvířata na pokoji. A všechno, co jsme si přivezli, si zase odvezme.

Protože ten malý kousek písku, který nám připadá jako perfektní místo pro dvě obytná auta, může být pro někoho jiného porodnicí, úkrytem a domovem.

A přesně proto má smysl ho chránit.

Španělsko v srdci